0
Vaše okno čeká na stínění
Vyberte si na míru a proměňte svůj domov v pohodlné a soukromé místo.
A máme tu další díl ze série článků od pana inženýra architekta Petra Brandejského. V této části rozebere standardy bydlení, možnosti pro zlepšení tepelné stability a další. Tak se pusťte do čtení...
A máme tu další díl ze série článků od pana inženýra architekta Petra Brandejského. V této části rozebere standardy bydlení, možnosti pro zlepšení tepelné stability a další. Tak se pusťte do čtení...
Pro lepší orientaci si naznačíme, jaké kvalitativní rozpětí ve standardu bydlení můžeme očekávat. Poměřujeme dle měrné spotřeby tepla na vytápění za rok. Pohybujeme se zde po stupnici kvality bydlení, kdy na vrcholu nalezneme takzvaný nulový dům, v závěsu za ním pasívní dům, dále pak je jeho nízkoenergetický bratr.
Toto kvalitativní rozpětí převedeno do čísel vypadá následovně. Domy s roční měrnou spotřebou tepla na vytápění nepřesahující 5 kWh/(m2a) až po domy s 50 kWh/(m2a). No a potom už je to jenom horší. Pro porovnání současná stavba s klasickým vytápěním a větráním okny má roční měrnou spotřebu tepla na vytápění 80 - 140 kWh/(m2a). Domy z předešlých časů s nedostatečným zaizolováním, neekologickým původním zdrojem vytápění, větráním okny, mají roční měrnou spotřebu tepla na vytápění okolo 200 kWh/(m2a). U vyšších standardů současného bydlení je systém stínění nezbytnou součástí mozaiky celého řešení.
.jpg)
Ukázka pohyblivých drátěných sítí pro clonění oken stavby
U nižšího standardu může být systém stínění vítaná součást zlepšeného řešení. Leckde taky jako jediná možnost nechtěného diskomfortu zastaralého nebo nekvalitního řešeného bydlení.
Nebudeme zde polemizovat, kterou novostavbou dnes splníte současné požadavky, které jsou striktně dané. I tyto se mění v čase a jsou poměrně složité a nesmlouvavé. Toto je parketa pro profesionály, kteří vás provedou těmito úskalími. To se ovšem týká bydlení zcela nového. Co stávající bydlení, starší, hodně starší, revitalizované či to, kde alternativa zvýšení standardu nenastala? Zdravé a plnohodnotné bydlení lze dosíci i v bydlení, které ještě čeká na své z mrtvých vstání. Při revitalizaci stávajícího bydlení někdy dokážeme změnit dispozici a zamíchat místnostmi tak, že se blíží svou orientací potřebnému standardu nebo ho dokážou splnit. Pochopitelně nevyčarujete požadovanou orientaci celého domu, pokud se tak nestalo při jeho stavbě. Stejně tak nepohnete s dispozicemi, pokud nemáte místo a místnosti nazbyt. Část problémů však dokážeme eliminovat a ke zlepšené tepelné stabilitě si pomůžeme zkvalitněním izolací, lepší kvalitou výplní otvorů a v neposlední řadě stínicími prvky a stínicím systémem. Zde se nabízí hrubé rozdělení pro interiér a exteriér.
Další dělení je pak nekonečné. Stínicí prvky mohou být stacionární, pohyblivé a kombinované, dělené podle použitého materiálu, barevnosti, povrchové úpravy a propustnosti stínění, způsobu vedení pohyblivých částí, způsobu ovládání.
Výplně otvorů, hlavně okna, jsou obecně cca 5x slabší z tepelně technického hlediska oproti obvodovým konstrukcím. Díky tomu se stávají nejslabším článkem stavby. Zároveň jsou zdrojem tepelných zisků. Při optimálním návrhu např. u pasívních domů jsou však v období topné sezóny zisková. Za předem stanovených podmínek slouží jako sluneční kolektory. Takovéto záměrné zisky dokážou pokrýt až třetinu tepla na vytápění. Další důležitý faktor je zde však orientace těchto oken, velikost a kvalita prosklení.
Ukázky slunečního svitu v různých ročních obdobích, stíněného střešním přesahem nebo římsou a ukázky řešení clonicích a odrazových prvků
Optimální je prosklená jižní, jihovýchodní a jihozápadní část ploch. Ostatní fasády si žádají okna s maximálním tepelným odporem a menší plochou zasklení nebo plochy bez oken. Co do velikosti je prokázáno, že solární zisky rostou do 40 % prosklení jižní fasády. Vyšší procento je už kontraproduktivní a sluneční zisky se mění na nechtěné přehřívaní těchto částí stavby. A obloukem se vracíme zpět ke stínicím prvkům a stínicí technice. Pro letní měsíce je třeba zajistit stínění větších skleněných ploch. Některé typy stínění lze regulovat až po naprostou tmu, jiné svojí neměnnou polohou pokrývají nejexponovanější časy, stejně tak lze světlo směrovat a odrážet dle potřeby.
Ta zmíněná orientace stavby, fasád a jednotlivých místností uvnitř si zaslouží větší pozornost a tu si necháme na příště.
Autor: Ing. arch. Petr Brandejský
Grafika: Ing. arch. Petr Brandejský
Tepelná stabilita budov – stínící technika (1. díl)
Tepelná stabilita budov – stínění a orientace stavby (3. díl)
Tepelná stabilita budov – stínění a orientace stavby (4. díl)
